Filozofická fakulta Masarykovy univerzity - polonistika
Česká polonistika slaví 100 let !
Na Filozofické fakultě v Brně byl lektorát polského jazyka otevřen v letním semestru studijního roku 1923/24. Lektorem polštiny byl jmenován Maxmilián Kolaja, který se tak stal prvním brněnským polonistou a zároveň průkopníkem celého oboru. Postupem času byly dva jazykové kurzy (pro začátečníky a pokročile) doplňovány o další předměty: mluvnice, dějiny polské literatury, dějiny Polska. Do roku 1949/1950 existovaly dva typy studia: odborné v rámci slavistiky a pedagogické (učitelství pro střední školy). Rok 1950/1951 přináší rozsáhlou reformu studia a zavedeni základních a průvodních oborů. Od 60. let 20. stol. polonistickou výuku a výzkum zajišťovalo oddělení slovanských literatur, tedy součást katedry slovanských literatur, divadelní vědy a filmové vědy, později katedry ruské a sovětské literatury a slovanských literatur.
Stejně jako na celou českou polonistiku mělo i na brněnské polonistické pracoviště negativní vliv období normalizace, jež přinesla výrazné zpomalení či dokonce ohrožení dalšího rozvoje oboru. I v Brně se objevily názory, že by měl být tento obor na tehdejší Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně zcela zlikvidován. Díky vytrvalosti vyučujících se však podařilo polonistiku stabilizovat a ubránit ji před politickými zásahy v době, kdy byla spolupráce s Polskem oficiálně zapovězena.
Tato skutečnost významně přispěla k tomu, že se polonistika spolu s rusistikou mohla stát stěžejním oborem obnoveného brněnského slavistického pracoviště a že v 90. letech 20. stol. bylo možno přistoupit k její modernizaci, tzn. zavedení jednooborového studia a evropských standardu do výuky jazyka, získání místa zahraničního lektora (od r. 1991), zavedení řady volitelných předmětů, zavedení nového oboru zaměřeného na překlad, tlumočení, obchodní polštinu a nefilologické disciplíny (základy práva, ekonomie, marketingu cestovního ruchu, IT), obohacení možností studia polonistiky a pravidelné přijímací řízení. Polonistika navázala spolupráci s mnoha institucemi z mimoakademické sféry a začala se výrazně podílet na kulturních akcích a výzkumných projektech.
Mezi nejvýznamnější učitele brněnské polonistiky patří kromě M. Kolaji: Adolf Kellner, prof. Josef Kurz, prof. Frank Wollman, doc. Jiří Krystýnek , prof. Jarmil Pelikán, Irena Hrabětová, prof. Krystyna Kardyni-Pelikánová, prof. Ivan Dorovský , prof. Ludvík Štěpán.
Dnešní polonistiku tvoří učitelé: Mgr. Roman Madecki Ph.D., Mgr. Renáta Putzlacher Buchtová Ph.D., Mgr. Katarzyna Barna Krawczyk Ph.D., Mgr. et Mgr. Michal Przybylski a externí vyučující: doc. Mgr. Roman Baron Ph.D., Mgr. Markéta Páralová Tardy Ph.D.
Díky své pedagogické, badatelské, popularizátorské i kulturní činnosti Semináře západoslovanských jazyků a literatur při Ústavu slavistiky FF MU, brněnská polonistika úspěšně obhájila svou pozici mezi ostatními filologiemi na Masarykově univerzitě a stala se jedním z tradičních oborů. V současné době studenti mají možnost studovat polštinu jednooborově se specializací (Polská kulturní studia nebo Polština pro profesní a obchodní praxi), nebo v kombinaci s jiným programem. Brněnskou polonistiku rádi navštěvují polští vědci a spisovatele např. Olga Tokarczuk, Ewa Lipska, Wojciech Bonowicz.
