Jakub Frank

Narodil se do chudé židovské rodiny ve vsi Korolówka (Volyň, tehdejší východní Polsko), v mládí procestoval Rusko, Krym a Osmanskou říši, z cest se vrátil jako uznávaný kabalista. Usadil se na Podolí a soustředil kolem sebe početné zástupy posluchačů. Ve svém učení vycházel z knihy Zohar, spojující principy židovské a křesťanské víry. Jeho učení se šířilo jako lavina, pronikalo do Ruska a do Moldávie, opačným směrem se dostalo až do Slezska a na Moravu. Uvádí se, že Frankova sekta čítala až 15 000 členů.

V Polsku se Frank dostal do sporu jak s rabíny, tak s katolickou církví. Když začal sám sebe prohlašovat za "znovuzrozeného Ježíše", byl zatčen a uvržen do vězení v Čenstochové. Z něj se dostal v roce 1772 při prvním dělení Polska.

Jakub Frank v Brně

Po propuštění hledal Jakub Frank nové útočiště a od svých stoupenců se dozvěděl o Brně. Jeho příjezd v březnu 1773 se stal pro občany města velkou událostí. Cestoval v nádherném kočáru a byl doprovázen sedmnácti služebníky. Ubytovali se v zájezdním hostinci U modrého lva na Starém Brně.

V Brně Frank několikrát měnil své místo pobytu. Je doloženo, že žil nejprve v Zábrdovicích, poté v Malé ulici a po jedenáct dalších let obýval dům v Petrské ulici, který proměnil v okázalou rezidenci a středisko poutníků. V té době vyzrál jeho teosofický systém – začal sám sebe považovat za Boží vtělení a od svých stoupenců vyžadoval absolutní poslušnost.

V roce 1786 Brno opustil a zamířil do Vídně, odtud následně do Mnichova a Offenbachu, kde v roce 1791 zemřel.

Jakub Frank inspiroval polskou prozaičku Olgu Tokarczukovou k sepsání rozsáhlého románu Knihy Jakubovy: "Za několik dnů si pak od Ignace Piesche, radního, pronajme dům na předměstí Brünn. Jakub Frank mu musí ukázat pasy a předložit na úřadě doklad potvrzující, že pochází ze Smyrny, cestuje z Polska a unavený obchodováním se chce s dcerou Evou natrvalo usadit v Brünn. A také že k tomu má potřebné prostředky pocházející z obchodu. (…)

Nejprve, jak bylo řečeno, bydlí na předměstích, na hezkých návrších plných zahrad u Vinohrad. Po roce se stěhují na ulici Kleine Neugasse a pak na Petersburger Gasse, kde si díky pomoc Zalmana Dobrušky a jiných na dvanáct let pronajímají dům číslo čtyři. Dům pronajatý od jednoho z městských radních stojí hned u katedrály, na návrší, a je z něj vidět na celé Brünn."(TOKARCZUKOVÁ, Olga: Knihy Jakubovy. Brno: Host, 2016, s. 215–218, přeložil Petr Vidlák)