Władysław IV. Vasa

Od roku 1632 polský král a velkokníže litevský. V letech 1610–1613 ruský car, až do roku 1634 byl titulárním carem Ruska.

Vladislav se narodil jako prvorozený syn krále Zikmunda Vasy a královny Anny Habsburské. Když roku 1610 polská armáda dobyla Moskvu, byl patnáctiletý Vasa sedmi bojary zvolen ruským carem, ale kvůli postavení svého otce a lidovému povstání se trůnu neujal. Přesto až do roku 1634 užíval titul ruského cara a velkoknížete moskevského. V roce 1632 byl zvolen polským králem. Podporoval náboženskou toleranci a prováděl důležité vojenské reformy – založil polské vojenské námořnictvo. Proslavil se porážkou Osmanské říše, posílením královské moci a reformou politického systému. Přestože byl třikrát ženat, zemřel bez legitimního syna. Jeho smrt znamenala konec relativní stability polsko-litevského státu. Vladislav IV. Vasa zemřel na Litvě, ale byl pohřben v královské hrobce v katedrále na krakovském Wawelu. Dochoval se jeho pozlacený sarkofág s reliéfními výjevy z jeho života. Vladislavovým nástupcem se stal jeho nevlastní bratr Jan II. Kazimír Vasa, který byl zároveň posledním příslušníkem dynastie Vasovců na polském trůnu.

Władysław IV. Vasa a Brno

V srpnu 1638 odcestoval do rakouských lázní v Badenu, aby navštívil tamní vyhlášené termální prameny. Polský král však do své cesty vkládal i velké politické naděje. Během cesty přenocoval z 27. srpna na 28. srpna 1638 v Brně a při zpáteční cestě v říjnu téhož roku přenocoval v Židlochovicích a následně opět v Brně.